BIO

a koupil jsem včera v Šumperku v Jednotě snad první biopotravinu svého života.

Již dřive jsem si všiml u nás v BILLE takového zvláštního ostrůvku hned za turnikety. Koukám na to, vypadalo to jako výprodej prošlého ovoce a zeleniny, akorát nějak podezřele hezky zabalené. Manželka hned volala “huš!”, “jedeš od toho”! Nechápal jsem. “Jsou to bio potraviny, podívej se na ty ceny!” Nevím, peníze mi nic neříkají, stovka, pětka nebo tisícovka, všechno jedno. S penězmi odjakživa hospodařila a hospodaří manželka. Mi stačí v kapsičce pár drobáků na kafe z automatu.

A ještě jeden dřívější zážitek z ALBERTA, kdy já, maniak na mléčné výrobky, jsem šahal do regálu pro kozí mléko, nebo to byla kozí kyška, či co? Málem jsem přišel o ruku, jak mi ji žena chtěla urazit. “Podívej se kolik to stojí!”

Co se tedy stalo včera? Již delší dobu si stěžujeme, že se nedá sehnat taková ta kulatá rýže, která byla hezky mazlavá a ze které se dalo udělat dobré rizoto, a udělat z něj na talíři napěračkou hezky držící kopeček. Všechny rýže jsou dlouhé, špičaté, paraboloid, či co, a všechny pokusy udělat na talíři úhledný tvar končí stejně jako bábovičky na suchém sypkém písky – zboří se.

Jak tak probíráme ten jednoťácký regál, tak na jednom balíčku je napsáno BASMATI. Někde v televizi jsem to zaslechl a hned jsem asocioval, že je to ta rýže na SUŠI a že by měla lepit! To, že byla jaksi navíc BIO, mě už nebralo a nijak nezajímalo. Že i tentokrát žena utrousila pod nosem něco o její ceně jsem nebral na zřetel a šel si za svým jak pes po uzeným.

A jak rizoto dopadlo? Skvěle! HURÁ! Lepí!

A to je zatím veškerý můj přínost k vyšší konzumaci biopotravin.

Slibuji, že v tomto tématu budu pokračovat, protože mám ještě spoustu nezodpovězených otázek.

Zdravím tímto Marcelku.