Jsme ve vesmíru sami?

Někdo chytrý napsal a ústy nějaké známé herečky v určitém filmu řekl: „Kdyby jsme byli ve vesmíru sami, bylo by to plýtvání prostorem.“
A právě odpověď na tu otázku, jestli jsme ve vesmíru sami, a tudíž jestli již došlo nebo teprve dojde k nějakému mimozemskému kontaktu souvisí s jeho rozlehlostí. Zatím stále my lidé tvrdíme, že je vesmír nekonečný. Vlastně si ani nedovedeme představit, že by někde končil. Co by bylo na jeho konci? Vyřešené to měl onen křovák, který vrátil bohům láhev od CocaColy v dobré komedii Bohové musejí být šílení.

Potřebovali bychom také hodit bohům všechny ty plasty a ostatní bordel, kterých ostrov údajně plave v oceánu.
Já si představuji vesmír asi tak, jak si představují mravenci naši zeměkouli. Jim je prd po tom, jestli je kulatá, hranatá, placatá, velká, nebo malá. Tato informace je pro ně redundantní. Nepotřebují to ke svému životu vědět. Jejich vesmírem je to jejich mraveniště. A když jim ho rozdupeme, tak si teď představme, že nám někdo rozdupe tu naši modrou planetu.
Nevím, proč si myslíme, že jsme my lidé na světě nejchytřejší. Že se domluvíme, že máme řeč, že chodíme vzpřímeně, že se smějeme, že si užíváme slasti sexu, i když to neděláme jen z důvodu zachování rodu?
Víme houby, co se honí v hlavě třeba těm mravencům…
A memusíme chodit daleko. Běžně létáme ve výškách deset, jedenáct i dvanáct kilimetrů. A byl někdo z nás ve stejné hloubce v moři. Možná tak nějak, pokud se nepletu má onen pověstný Mariánský příkop. A tamní živočichové se s námi „mimozemšťany“ také nesetkali.
Takže otázka, jestli k nějakému prvnímu „kontaktu“ již došlo nebo teprve dojde je irelevantní. Možná ano, možná ne a jestli, ani tak jsme o tom ani nevěděli a vědět nebudeme. Stejně jako ti mravenci, když do nich zašťouráme klackem. Představa, že nás navštíví a bude s námi komunikovat nějaká divná postava vzezření IT mimozemšťana je úsměvná.
V souvislosti s tou naší nabubřelostí, namyšleností a povýšenectvím si musím rýpnout do vegetariánů. Jejich představa a důvod, proč nejíst maso, je mnohdy ta, že nebudou jíst mrtvá zvířata. A co taková mrkev, ta není živá? Když ji vythnu, uřežu jí nať a kořen a pak ji oškrábu, nebolí ji to, je také po smrti?
Chceme snad levhardovi vyčítat, že strhne antilopu, aby nasytil svá mláďata, sebe a družku?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *