Zážitky z posledních dnů

Byl jsem rád, když žena koupila šunku od kosti – tak se jmenovala. Vždy jsme se o ni spravedlivě rozdělili.- Já jsem snědl ten tučný okraj a trochu, a žena si dala ten zbytek. Už tehdy nepatřila k nejlevnějším, ale jak kdysi prohlásil nějaký člověk rozumný: “Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci.” A navíc takové ty toustové šunky se skoro netají jíst a kuřecí nemusím vůbec.

Teď vymysleli splašení manažeři, že se bude lépe skrývat zvýšení ceny, když změní název.
Takže už máme pražskou šunku a nově šunka Vocílka v BILLA. (příště bude možná šunka Křesílko, nebo šunka Vacátko, samozřejmě s řádným zvýšení ceny, tak dlouho, až mě naštvou a obejdu se bez ní.)
Zase se ale objevil slovenský točený a ještě by mohli oživit hlavičkový salám.

Ale, když už jsme na jednom paragonu, tak vřele doporučuji Tyrolský salám se sýrem. Měl jsem ho včera poprvé, strašně mi zachutnal. A tak dlouho jsem zkoumal, co to tam jsou za tukové kousky, až jsem do toho tak dlouho šťoural nožem, až jsem pojal podezření, že je to nějaký tavený sýr. Což jsem sice nechápal, ale nakonec jsem si to vygůglil a pak jsem si přečetl složení. A skutečně.

BILLA – ty kilogramové ceny jsou také síla, co?
Pokračovat ve čtení “Zážitky z posledních dnů”
1
0

Nejsme něco víc-ba naopak …

Každé ráno se dívám z otevřeného okna, abych se nadýchal čerstvého vzduchu. Dne šla kolem slečna s malým, chlupatým, bílým psíkem. Měla ho na vodítku. Pejsek se zastavil u našeho šeříku a očichával ho. Když ho slečna, nebo mladá paní tahala, ať už jde, tak on přičapl a zadníma nohama se zašprajcoval.
Říkam: “On si čte ranní tisk.”
Slečna: “No jo no.”

Pokračovat ve čtení “Nejsme něco víc-ba naopak …”
0
0