Vážně/nevážně

Jsem hluchý

Teda jen na levé ucho.

A doufám, že jen dočasně.

Je to moje vina.

Nějak nešikovně jsem si odstaňoval ušní maz a zatlačil jsem si jeho přebytek k ušnímu bubínku a tam ho asi tak upěchoval, že se mi tam vytvořil nějaký špunt. A teď mi tam hučí (nezaměňujte prosím s klackem). Doma mi to nevadí, tam se na to muhu šikovně vymlouvat a docela mi to vyhovuje.
Zato ve škole vypadám jako debil. Jako hluchý, slepý, senilní a vilný stařík.
Tak jsem navštívil na poliklinice našeho pana ušaře.
A nebudete věřit, co mi jeho sestříčka (zdravotní) řekla. Že se musím objednat.
Faktem je a to jí musím dát k dobru, že se mě dvakrát jasně ptala, jestli nemám horečku nebo jestli nemám závratě (to by mě vzal hned). Jenže jsem natvrdlý a poctivý. Po pravdě jsem odvětil, že nikolivvěk.
Jelikož vím, že máme u nás na výběr, tak jsem ji vzdorovitě odvětil, že půjdu ke konkurenci, k paní doktorce, a mávl jsem vztekle rukou směrem někam na sever, kde jsem tušil nemocnici.
Objel jsem autem půl města , zaparkoval a vyfuněl v tom vedru po schodech. To, že ordinuje až od půl jedné jsem chápal. Dojíždí až ze Šumperka a napřed si musí obsloužit své domácí pacoše.
Už jsem odcházel, s tím, že se vrátím později a dám si mezitím někde presko, když jsem si sundal brýle a přirazil nos k papíru na dveřích, kde stálo, že se nám všem omlouvá, ale že má dnes dovolenou.
No nejeblo by vás?
Ještě, že vás mí drazí přátelé “slyším”. Očima.
To mi musí nějaký čas vydržet.
Jo a málem bych zapoměl. Prosím vás, nikdy si nekupujte ten zázračný spray z reklamy, který má rozpouštět ušní maz. Je to podvod! Drahý je jak sviňa a je to jen obyčejná mořská voda, která s tím mazem ani nehne.
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.