Kde domov můj

Opět otevřený/zavřený, otevřený/zavřený, … , po kolikáté už?

Stále dokola. Jako ta pohádka O červené punčošce.

Vždycky se naštěstí (nebo bohužel) najde odvážlivec nebo domýšlivec, který skočí majiteli nebytového prostoru na špek a myslí si, že to právě jemu půjde, přesto, že to “X” jiným před ním nešlo.
“Zelovoc”, bufet-rychlé občerstvení, lustry a svítidla a nevím co ještě, teď kavárnička Kavárnička. Těsně vedle je přitom opět delší dobu zavřený komplet celý luxusní hotel s restaurací, kavárnou, barem, tanečním parketem a … vším možným.

Bude to tak pořád, pokud někdo nepochopí, že tržby nebudou a nebudou, pokud lidé nebudou pracovat a vydělávat peníze, které pak budou chtít utratit.


Kéž by vydržel, protože nezačali špatně. Dnes preso + dvě mlíčka, čokoládka, cukr a sklenice vody na zapití za 25,- Kč!!!
Přitom na nápojovém lístku mají jednu smetanu do kávy za 3 koruny, takže bych měl platit 31 korun. Když jsem se ptal po záhadě nízké ceny, tak mi servírka řekla, že ty “šmětánki” v kalíšcích jsou drahé, tak že dávají normální mléko a našlehají ho a zahřejí a podávají v takových malých konvičkách. S to rozpuštěnou čokoládkou to i bez cukru byla “mňamka”. Usmívající se
0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.