Nádherná báseň od Vendy

Chtěla bych ti být vděčná za to, že

Chtěla bych ti být vděčná
za to že dýchám
nádech výdech
chtěla bych ti být vděčná
za to že očima vnímám všechny barvy světa
Sedm barev duhy a nespočet jejích odstínů
Černou a bílou
protiklady se přitahují

Chtěla bych ti být vděčná
za to, že slyším
vzdálený zvuk motoru,
štěkot neurotického psa
mňoukání rozmazlené kočky
plechovou hudbu z rozhlasu
a vymazlenou hudbu ze sluchátek.

Chtěla bych ti být vděčná
za hořkost kyselost
za sladkost
za tisíce chutí
pistáciovou zmrzlinu
pralinky a slané mandle
fernetovou hořkost
melounové opojení.

Chtěla bych ti být vděčná
za sametové pohlazení
ledový dotyk hedvábí
měkkost mohérové vlny
jemnost  peříčka
tvrdost oblázků
hrubou strukturu stromové kůry
a plyšové zachumlání.

A taky za vůně růží a fialek
omamnou vůni jasmínových květů
Ale taky citronů a jablek
grilované ryby
koření všední i nevšední
(badyán skořice hřebíček)
vůně čerstvě upečeného chleba
vůně vody léta a jehličí

Chtěla bych ti být vděčná
za to že
vidím
slyším
chutnám
čichám
dotýkám se

A někdy jsem nevděčnej spratek
plný bolesti
a je mi všechno fuk.

Ale přesto
přesto jsem ti vděčná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *