Ale můžu i bůček pečený, ale i vařený. Houbovou omáčku si nedopřáváme tak často, jak bych strávil. Různých hub a hřibů jsem si jako kluk užil o prázdninách u strejdy a tety v Jižních Čechách. Bratránek odskočil na hodinku do lesa a už byl oběd, večeře, nebo minimálně smaženice z lišek. Omáčka je lepší ze směsi hub, tak aby tam kromě praváků byly také nějaké babky, podborováky a lišky, klouzky, pýchavky, … Omáčku děláme jen ze smetany a kefíru. Trochu soli a octu.
Houbová omáčka
Mám rád “bílé maso”, tj bůček, přesněji vepřový bok ať už uzený, pečený nebo vařený – to je jedno. Od kamaráda mám recept na bůček s křenexem. Má být správně rozklepaný velký plát, potřený křenexem, srolovaný a nakrájený na kolečka. Šneci se pak rozprostřou na plech a upečou v troubě. My jsme to tentokrát dělali ze zbytků (odřezků), tak vznikly jen roládky – závitky.
Měl jsem už “absťák” po kyselém zelí. Pokud nemáte vlastnonožně našlapanou bečku, tak jste odkázáni na koupení sáčku v marketu. A tady je ten problém, že každé zelí je od jiného výrobce a tudíž je to jako sázka do loterie. Kdysi bývalo vynikající Otické zelí – nejvíc se blížilo tomu domácímu. Později udělali nějaký zásah a dnes táhne po octu. Pak bylo ještě Kateřinské, ale to bylo v bleděmodrém. Teď jsme koupili nějaké z čech, tuším, že od Prahy. Pochutnali jsme si. K tomu pečený vepřový bůček, nebo kuřecí stehna a noky.
Pečené kuře, zelí, nokyVepřo, knedlo, zelo – nikdy nehynoucí česká klasika
Pak se nám také podařila játra. Manželka je nejí, ale to já zase ano. Tentokrát dušené nudličky na restované cibulce a iberijském špeku. Do těch moderních obalů není vidět, takže člověk kupuje víceméně zajíce v pytli. Tentokrát měla žena štěstí, byl to krásný kus bez jakéhokoliv tuku, žilek a cév.
Restovaná játra s chlebem
p.s.: … a máte také rádi chléb s “podmasa”, tj. s výpekem, který má po stuhnutí dvě části – nahoře je čisté bílé sádlo všech vůní pečeného masa a dole pod ním takový ten třepající se hnědý sulcík všech chutí . No to je ale mňamka!
