Ostrava včera a dnes

Ostrava černa, děvucha věrna.

Zpívá bard slezského lidu (asi jako Petr Bezruč), Jarek Nohavica.
Na své rodné město nedám dopustit, asi jako každý (viz. replika: „…Tobě se tady nelíbí? Kdybych to byl věděl, tak jsem se narodil někde jinde“).Smějící se
Všechno se mění a někdy i tak, že dost a rychle.
Přišlo mi od kamaráda z dětství, jako příloha e-mailu několik obrázků staré Ostravy a jedna prezentace s fotkami dnešní Ostravy od Stanislava Drozda (předpokládám, že prezentace je volně šiřitelná, koneckonců uvádím autora).
Udělal jsem na ukázku pár koláží k porovnání.

Ostrava už není černá!
***
***

Napadl ten pohrkaný sníh

Tak je to tady.

Napadl 12.11.2018 a kdy zase sleze víbůh.
Nemám rád zimu, jsem tvor teplomilný, jako stvořený na Kanárské ostrovy – „ostrovy věčného jara“.
Letos to meteorologům vyšlo na minutu, ale Svatý Martin se na tom koni zašprcl někde na D1 u Větrného Jeníkova.

***
***

Car boot

Prodej z kufru.

Také se to u vás koná?
U nás 2x do roka, na jaře a na podzim.
Na nevelkém parkovišti u benzínové pumpy se sjede bratru tak 20 aut – plus mínus trolejbus. To počítám ty, kteří zaparkují, otevřou kufr (nebo mají i přívěsný vozík), vyloží na stolky, nebo na zem „to harampádí“Smějící se a snaží se, co jim síly stačí, něco z toho udat. Většinou za mrzký peníz od desetikačky, tak po pajcku. Říct si o sto babek, to už by byla troufalost.
Další se přijedou jen podívat (i na motorkách), nebo dojdou pěšky.

Jenže všichni jen nabízejí a skoro nikdo nekupuje.

Nic není, jak bylo

Kam má paměť sahá, tak na náměstí na jednom rohu byla odjakživa prodejna Ovoce-Zelenina. Byla sice malá, ale bylo tam vše potřebné, jablka, hrušku, banány, pomeranče, brambory, celer, petržel, mrkev, atd. A měla příjemnou a ochotnou paní prodavačku a vedoucí v jedné osobě.

obr. č.1

Pak přinesla „sametová revolu“ změnu vlastnických vztahů. Společenské vlastnictví výrobních prostředků se stalo soukromým. Státní byty si začali nájemníci kupovat do osobního vlastnictví a začla vznikat Společenství vlastníků bytových jednotek. Nebytové jednotky vlastnil Městský úřad a spravoval je Bytový podnik. Atraktivní obchůdky byly prodány v malé privatizaci. Ať už se stal soukromým vlastníkem kdokoliv, tak stále platí pravidlo, že pan domácí by nejraději co nejrychleji zbohatl a sdírají z nájemců kůži.
Pak postupně vyrostlo kolem náměstí v akčním radiusu 2 km pět supermarketů. A malé obchůdky potravin se začaly zmítat v předsmrtné křeči, až jsme jednou naráželi na mříže jejich zavřených dveří.
A tak se našel někdo jiný, kdo si myslí, že zrovna mu to půjde, protože ti předchůdci byli neschopní.Tak vznikla prodejna elektro-svítidla, i když přes cestu na druhém rohu byla zavedená prodejna HAKO.

Obr. č.2

Dlouho tam nepobyla a vystřídal ji bufík, rychlé občerstvení neboli fast food. Je pravda, že historicky ověřený Labužník, rovněž na náměstí, vzal také za své.

Obr. č.3

Teď je tam Kavárnička se stolky a židličkami na chodníku, kde je na sluníčku příjemně.

Obr. č.4

Když to tak vezmu, tak skoro nic není na svém místě, snad vyjma Drogerie na dalším rohu a velké budovy České spořitelny na třetím. Ukázkou je třeba změna Papírnictví za denní bar. Nejinak je tomu i na nám. Svobody a V Oblouku, kde je evrgrínem stálé přemalovávaní firmy původního Baru Barbados.
Budiž tedy čest těm, kteři zůstali na svých místech a zůstali věrni svému oboru podnikání. Jako příklad může posloužit samoobslužná jídelna Praděd, nebo potažmo Hotel Slovan a Hotel Jeseník.
Svět se mění, ale je to vždy ku prospěchu věci, pro dobro občanů a v jejich zájmu. Myslím si, že se nás nikdo na nic neptá, to jen před volbama slyšíme slibované hory-doly a pak skutek utek.

A je to tady 2017

Rok uběhl jako voda.

Někdo si povzdechne,: „Zase jsme o rok starší.“ Někomu roky nic neříkají a někteří se ho již nedožili.
Takže všem blogovým přátelům i lidem mimo něj přeji:

***

Pevné zdraví, přiměřené věku, nemálo lásky, trochu toho štěstíčka, světový mír a vše dobré.

***

Přikrmování

Zimní přikrmování ptáků

Mnoho ptačích druhů, které se u nás vyskytují, během podzimu odlétá do oblastí s příznivějším podnebím a s dostatkem potravy.
Ptáci zůstávající u nás přes zimu rádi přijmou, především za tuhých zim se silnými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, pomoc ze strany člověka ve formě přikrmování.
Nejrozšířenější a nejznámější je přikrmování na krmítku i když způsobů, jak ptáky přikrmovat, je podstatně více.

Jak krmítko vyrobit a kam ho umístit?
Nejvhodnějším a nejdostupnějším materiálem pro výrobu krmítka je dřevo, ale pro vytvoření jeho jednotlivých částí, zejména stříšky, můžeme použít i kovu nebo umělých hmot. Vhodná jsou především tzv. automatická (samosypná) krmítka.
Na velikosti a tvaru krmítka nezáleží – mělo by být spíše větší a prostornější, aby umožnilo konzumovat potravu i větším ptačím druhům (např. kosům).
Důležitá je především dostatečně velká stříška, která chrání předkládanou potravu před vlhkem a sněhem.
Základnu, na niž předkládáme potravu, je nutno opatřit nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetal potravu na zem.
Vyrobené krmítko umístíme na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na stromě je dobré krmítko zavěsit pomocí drátu nebo provázku za větev. Tímto opatřením předejdeme napadení ptáků toulavou kočkou nebo kunou.
Tzv. tukové krmítko zhotovíme z převráceného květináče, poloviny skořápky kokosového ořechu nebo borové či smrkové šišky. Květináč zalijeme tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky či drcenými ořechy) a necháme vychladnout a ztuhnout, šišku do této směsi namočíme. Vyvěšujeme na místa, na která nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil.
Pro zrnožravé ptáky sbírající potravu na zemi (strnadi, pěnkavy) je možné vytvořit tzv. stříškový zásyp. Jde o dřevěnou stříšku rozměrů přibližně 1×1 m, kterou umístíme na čtyři kůly, přední kůly asi 60-80 cm vysoké, zadní jen 20 cm, případně stříška může sahat až na zem. Budujeme opět na místě chráněném proti nepříznivým klimatickým vlivům a dostatečně přehledném.
Co patří na krmítko?
Z potravin konzumovaných lidmi můžeme ptákům nabídnout ovesné vločky, strouhanou housku (ne slanou!), maso (nakrájené na kousky), strouhanou mrkev, tvaroh, vnitřní sádlo nebo lůj.
Použít můžeme i jakákoliv semena (slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko, řepka), velice vhodná jsou drcená jádra vlašských a lískových ořechů. V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro krmení ptáků.
V přírodě můžeme nasbírat různé plody a bobule:
jeřabiny, plody bezu černého, hlohu, rakytníku, břečťanu či svídy, semínka bodláků apod.
Ideálním krmivem do zásypu je tzv. zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.
Kdy začít s krmením?
S krmením můžeme začít již začátkem listopadu. Krmivo podáváme pravidelně, zpočátku menší dávky. Za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce je žádoucí dávky zvyšovat. Přikrmovat můžeme až do konce března.

Na pětníku

Hyper-super-ne giga

v našem městě.
Říká se to, že je to všemi směry jen pár kroků, otočíme se na pětníku.
Tak se dá říct, že jsou rozmístěny obchodní řetězce u nás kolem náměstí.
Je to důkaz jak jsou developeři vychcaní. Proč by to stavěli někde na poli za vesnicí, jak je tomu v Německu?
Česká cesta ryzího kapitalismu.

***
***
***
***
***
***
***
Všimněte si vyznačených vzáleností.
Pak se snažte podnikat a dovážet pečivo do města z 15 kilometrů vzálené soukromé pekárny.
Utopie.

Sídliště 9. května

Od západu nikdo nepřijde.

Což znamená, že toto sídliště na okraji města je nejstarším sídlištěm.
Změnilo tvář poté, co kasárna opustila Sovětská vojska. V ubikacích armády je dnes Policie České republiky, Ústav pro postižené a hendikepované děti a v budově bývalého štábu sídli firma Fenix group, a.s.
Bývalý autopark a střelnice se oživují pozvolna. Nikdo neví kde je kolik a jaké munice.
Vlastní sídliště se zuřivě zatepluje a postupně probíhá jeho revitalizace.
Přistavěli nám novou část penzionu pro seniory.
Na kopečku máme kříž a od něj je hezký panoramatický pohled.

***
***