Kroutím hlavou a asi si ji jednou ukroutím

Za “komančů” nebyly banány.

Teď jsou sice švestky, ale nesmím si je koupit.
Polka mi to zakázala.

Stála za takovým tím dřevěným poltíkem, jaké jsou u stánků na tržištích. Vlastně tam byly občanky Polska dvě. Jsou schované pod “laubama” V Oblouku.
Měly za sebou dvě bedýnky švestek. Jednu bedýnku s takovými menšími, kulatého tvaru, hodně stejnoměrně tmavěmodré. Ty jsem nechtěl, protože byly asi hodně zralé, až takové ty “blambaté”. V druhé bedýnce měla mnohem větší oválné, do špičky a některé modravé a některé až místy ješte zelenkavé. Chtěl jsem si vybrat ty méně zralé, tvrdší, takové to mám rád. Jenže, když jsem poobešel pultík a slušně se zeptal, jestli si můžu vybrat, dostalo se mi v odpověď kategorické NE. Asi se to řekne stejně polsky i česky. No tak to mě naštvalo a tvrdě jsem se urazil.
Zavelel jsem směrem k manželce, že ať je tedy nekupuje, že je nechci – obejdu se.
Polky se to jaly vesvětlovat, že prý můžu mít na rukách nějajé vyrážky, bacily, či jiné svinstvo a že se jim v tom pak přehrabujou cikáni (slovo rom asi v polštině nemají). Já ji říkám, že si tedy dám na ruku sáček a že nejsem cikán!

NE!

No, tak tady u Vás už si v životě nic nekoupim a ubral jsem se směrem pryč. Manželka se otočila na kramfleku a nechala tam ležet na pultě v sáčku dvě jablka, dvě hrušky a dvě broskve.
No, ale co se stane? Vůbec nic! O jednoho zákazníka víc nebo míň.
Zítra ráno tam bude stejně zase fronta až bůhvíkam.
Pořád krutily obě hlavami a já jí kroutím ještě teď.
To mi fakt hlava nebere. V Kauflandu si musím téměř veškeré ovoce a zeleninu nabrat z bedýnek sám. Nikdo mi je nenabírá a ani nenabere. Je to přece samoobsluha.
0
0

Cizojazyčný překlad blogu

Ahoj,

nazdar, čau, dobré ráno, dobrý den, dobré poledne, dobrý večer, dobrou noc, ahojky, čauki, podle toho, jak to ke mně máte a podle toho, kde právě jste, kdy poštu otvíráte, nebo ji čtete.
Prosím o radu, jak to udělat, abych měl na stránce – článku i cizojazyčnou verzi. Viděl jsem, že někdo má takové ty vlaječky (anglickou, německou, atd…) a po kliknutí na ni se zobrazí stránky s textem v jiné jazyce.
Napište do komentářů, nebo i e-mailem, pokud si elektronickou poštu propojíme.

Předem děkuji i za sebemenší “naťuknutí”!

0
0

Než naliješ skleničku

Výtvarná a literární soutěž.

Bezpečnostní akce pořádaná Policíí ČR, Olomouckým krajem a pojišťovnou Ministerstva vnitra.
Růžena Jančová a Michaela Glombová obdržely čestné uznání.
Zapojily se tak symbolicky do boje proti nalévání alkoholických nápojů mladistvým a nezletilým, za což jim patří velké poděkování.
A policii se zase jednou podařilo “Pomáhat a chránit.”
ilustrační foto
alkohol
0
0

VAROVÁNÍ

Pozor!


Je to šmejd.

Nebo jemněji, abych ho neurážel, já takovým věcem říkám “hračky”. Je to vysavač pro panenky, respektive pro dospěláky, ale akorát tak dobrý na vysávání pokojíčku pro panenky.
Je to možná “trendy”, nebo HIT, nebo co – bezsáčkový vysavač.

Setkal jsem se s ním v životě poprvé.

A hned to byla srážka “s blbcem”. Doposud jsem měl zkušenosti jen s klasikou – papírovo sáčkovou a pak s tzv. “vodníkem” /omluvte mé zdržení – pauzu, dostal jsem záchvat senné rýmy – vysvětlím později/. Zachytávání prachu do vody je celkem geniální nápad. Nedostane se vám zpět do bytu ani jeden roztočík (pravděpodobně se utopí:-DDD).
Když jsme se rozhodovali, který ze tří mechanismů si pořídit (místo dosud mnoho let perfektně fungujícího; s papírovým vyhazovacím sáčkem; který se ale odporoučel do věčných lovišť), tak jsme se uchrtili na nízkou cenu a pořídili přes AUKRO – jeho.

SOLAC AS3100

No teda vážení, to je zážitek z vůně, a to doslova
  1. Během vysávání a ještě dlouho po něm se vám bytem line (ne)libá vůně nevím odkud pocházející, no samozřejmě z útrob onoho “čuda”, ale nevím jestli od uhlíků motoru, nebo od mrtvolek roztočů, či co?
  2. Sací výkon. Je udáván 300 W. Nevím jestli je to málo nebo moc, ale koberec to rozhodně ani nenadzvedává, ani “netrhá”, což ten předchozí dělal a museli jsme ho “tlumit”.
  3. Po vysátí cca 10 m2 musíte vysavač vypnou, vyndat nádobu, složitě ji rozebrat a vytřepat všechny filtry (čím více jich prý je, tím lepší vysavač – no nevím). Určitě nepoběžíte z paneláku ze 4. patra, kde není výtah, pokaždé dolů do popelnice. Takže když tuto “očistu” děláte doma v bytě, tak ten nejjemnější prach máte všude. Já ho měl i na černém, domácím tričku od PilsnerUrquell. A samozřejmě v nose (a odtud ten záchvat svědění, šimrání a následně nezastavitelného , nekontrolovatelného kýchání).
  4. Mohu odpovědně prohlásit, že nejsem manuální nemehlo, ale rozebrat celou desítku všech HEPA a spol. filtrů mi dalo dost zabrat. Je to zabíračka na palici.
  5. A největší gól nakonec. “Jestli je nadměrně (co to je?) zašpiněný, umyjte jej pod tekoucí vodou s malým množstvím čistícího prostředku. Důležité: Před opětovným vložením do zásobníku jej nechejte 24 hodin úplně vyschnout.” Takže pokračování ve vysávání zase příště.
  6. V žádném případě si tedy nemůžete plánovat, že budete vysávat třípokojový byt třeba jednou týdně v pátek. Je to technicky nemožné!
  7. A to nejlepší nakonec: Sací výkon rapidně klesne, až téměř k nule, jakmile se filtry ucpou. A to je zhruba po těch 10 m2.
Jaké z toho plyne poučení?
  • Ne všechny převratné vynálezy jsou geniální.
  • Všechno má své klady a zápory
  • Chybička se může vždycky vloudit
  • Nejlépe napřed odzkoušet a pak zaplatit (v Rolls-Royce vás také nechají napřed svézt)

Přeji vám šťastnou ruku

p.s. A proč rubrika poděkování, i ne? Protože v tomto případě všem, kteří v “tom” mají prsty neděkuji
0
0

Jízdní (ne)řád

Jsou státy, nebo země,


kde lidé pojem “jízdní řád” neznají, nebo jim nic neříká.
Je to tzv. prázdný pojem.
A také to zvláštní “čudo” ani nepotřebuji. K čemu také. Jestli se potřebují přepravit z bodu A do bodu B, tak si prostě počkají až se po této orientované přímce – vektoru bude něco pohybovat a prostě jen nasednou (pokud tedy bude ještě kam). Nikam nespěchají ani se nerozčilují nebo nevzrušují, prože ani není kam a proč. A stejně by jim to nebylo nic platné.

Ne tak v naší zemi.

My sice jízdní řády máme, ale jsou nám stejně k ničemu, když v nich jsou nepravdivé údaje a nelze se na ně spolehnout.
Například včera 19. dubna 2010 na trase Jeseník – Praha-Černý most. Pravidelný odjezd v 05:30 hod. místního času. Zajímalo by mě, co znamená zkratka odj. nebo slovo odjezd. Protože o půl šesté ráno; a to prosím přesně; byl autobus přistaven na “stojánku” a řidič otevřel dveře. Pak vystoupil a šel odemknout a otevřít zavazadlový prostor. Pak začali budoucí cestující nastupovat a platit jízdné a žádat jízdenku. Byl jsem první na řadě, prože všude chodím raději o půl hodiny dříve, než o dvě minuty později. Nedochvilnost nechápu a nesnáším. A hned nastal problém s mou jedinou bankovkou v peněžence, a to tisícikorunou, mimochodem “nafasovanou” jako zálohu na cesťák.
Dozvěděl jsem se, že pan řidič nemá drobné a že mi tudíž nemá jak vydat a ať si tedy pro těch osm stovek přijdu na Černém mostě (až vybere peníze od ostatních cestujících).
Takže do pohybu jsme se dali v cca 05:37. Příjezd do Prahy je definován v jízdním řádu na čas 9:30, což je podle mne o půl desáté. Na místě jsme byli v deset. Jak na koni. S půl hodinovým spožděním.

Nevím proč?

Nebyl k tomu žádný důvod. Nota bene, když po celou dobu než jsme opustili naše “opičí hory” na všech zastávkách jen vyhodil pravý blinkr, přibrzdil, řekl název zastávky, vyhodil levý blinkr, přidal plyn a jel dál.

A perlička na závěr.

V Hradci Králové mají nádherné UAN, opravdu na nejvyšší evropské úrovni. Za to u nás, místo bývalého autobusového nádraží, postavili pátý hypermarket PENY. Odpočinková místnost – čekárna je jen jeho ubohou pidi součástí a ještě nedodělanou, zatímco v marketu se už půl roku vesele prodává.
A co mi přidalo hřebík do rakve, je, že záchody v jesenické “odbavovací hale” jsou definovány jako veřejné a vstoupit do nich lze jen přes automat, který vyžaduje 5 Kč!!!

Takže DÍKY!!!

0
0

Dárek od Ariadny

Je až z Mexika.

A je pravý.


Je to sladké, kyselé a hodně ostré.

Prostě na naše české chuťové zvyklosti – hodně zvláštní.

Děti to nechtěly.

Přesto Ariadně z Mexika mockrát děkuji.

“Darovanému koni na zuby nehleď.”

Nejde totiž vůbec o to, sníst, to (přesto, že to k jídlu je), ale o to, ža je to od srdce.

Ještě jednou díky.

0
0

Poděkování č. 3

Možná se vám to už stalo.


Je to nepříjemnost. Takže vám ji nepřeji.
Porucha na vozidle – autě. Samozřejmě se vám stane vždy za jízde někde daleko od domova. I když vyjímky potvrzující pravidlo existují. Jednou v životě jsme neodjeli s Felicií z garáže. Nešla nastartovat.
Stalo se mi to cestou z Brna u Olomouce. Čumím na přístrojovou desku jak Puk a ejhle, zrovna hned dvě červené kontrolky. Ale auto jelo, tak co. Při první příležitostné zastávce mi to ale nedalo a otevřel jsem kapotu a za chvíli ji zase zavřel. Na nic jsem totiž nepřišel. Pohýbal jsem všemi možnými kabely. Šel jsem napřed po baterce, protože jedna z kontrolek měla na sobě tento symbol.
Pokračoval jsem v jízdě, ale v hlavě mi to šrotilo. Začal jsem brzdit a zastavil jsem, kde to jen šlo. Dostal jsem totiž nápad. Co když alternátor nedobíjí baterku? A to možná proto, že praskl klínový řemen. A taky že jo. Častečně jsem si oddechl a zároveň začal uvažovat, co teď. Vytočil jsem číslo známého Ládi z Olomouce a ptal se ho, kde je nejbližší autoopravna. Jel jsem od Přerova, takže hned za prvním “kruháčem byla STK, pak benzínka a hned za ní komplex “autofirem”.
V servisu ŠKODA se mě zeptali, jestli mám ten klínový řemen. Když jsem kroutil hlavou (nejsem Bulhar), tak mě poslali “do dža”.
Vzpoměl jsem si, že naproti nákupního centra HANÁ je autorizovaný servis OPEL. Sice jsem se už dopředu třepal obavami, kolik mi naúčtují, ale co mi zbývalo. Do Jeseníku bych na baterku nedojel (zvlášť s rožnutými světly). A zůstat trčet někde na sedle to by byla fakt konečná.
Servisní přijímací technik mi na můj požadavek sdělil, že mi sice věří, že potřebuji ještě dnes dojet tam, kam potřebuji, ale zároveň, že vše záleží na jeho kolegovi “logistikovi”, zda má skladem onen klíňák. Skladník za chvíli dorazil a vítězoslavně mával nad hlavou onou pryžovovláknitou věcí. Před tím se sice ještě podivil nad tím, že Opel Vecktra z roku 1992 ještě jezdí, ptal se jestli je to opravdu “Áčko” a pak se šel na tu raritu vlastnoočně přesvědčit. Jo ještě jsem mu musel upřesnit, jesli má mé auto klimatizaci. V duchu jsem se chlamal a možná mi i škubalo koutky úst. Venku bylo včera přijemných dvacet, takže mi vůbez nevadilo, že jsem “bez”.
Pak už šlo vše jako na drátkách. Sepsaly se nutné formality, odevdal jsem klíčky od vozu a smiřoval se pomalu s tím, že “teď to potrvá”!
Ale chyba lávky, v mžiku jsem viděl mechanika vjíždět “my car” do dílny. Snad za čtvrt hodinky – ať nepřeháním, slyším za sebou známý zvuk. To někdo zabouchl mé přední dveře!
Fakt bylo hotovo.
Vypsání dalších tiskopisů a zaplacení hotovosti bylo také dílem okamžiku. Zřejmě díky dobře fungujícímu Intranetu!
Takže komu patří můj dík:
p.s. Když jsem “servismanovi” skládal poklonu za perfektní služby, tak jen skromně utrousil: “Tak my pracujeme pořád”.
0
0

Mám dotaz

Včera, tj. v neděli večer.

Nova, neděle 23.srpna 2009, 21:25-23:20

Charlieho andílci

Mám dotaz:
Nevíte náhodou někdo, kdo zpíval závěrečnou píseň (jaká to je skupina a jak se ta píseň jmenuje)?

Děkuji za odpověď v komentářích.

0
0