bajlajfik

Poprvé jsem se vykašlal na měření, vážení, odměřování, počítání, …

Dlouho jsem k tomu sbíral odvahu, jelikož jsem „puňťa“ a myslel jsem si že metoda „umělecká lidová tvořivost“ je nanic.

Jenže těch nevydařených pokusů bylo tolik (přesto, že jsem dávkoval suroviny podle receptury), že už mně to přestávalo bavit, tak jsem se naštval.
V lednici jsem „sušil“ už dobrý měsíc jednostupňový tuhý žitný kvas. Vyndal jsem ho, vyhodil vrchní oschlou – okoralou část a rozředil ho dost teplou vodou, až jsem se bál, že chudinky mléčné bakterie povraždím. Pak jsem přidal na „omlazení“ ještě trochu žitné mouky (přiměřeně) a pak přidával postupně pšeničnou mouku a vodu, až toho bylo víc než půl kila těsta. Dal jsem jednu kostku lisovaného droždí, sůl (dvě lžičky), kmín, trochu octa a špetku vitamínu C. Dobře jsem zamísil a uhnětl, až jsem docílil požadované konzistence a tuhosti (spíše volnosti) těsta. Těsto jsem s mísou dal do trouby, kterou jsem měl „na nule“, to je na značce 50 stupňů. Dolů jsem dal pekáč s vroucí vodou a na půl hodiny zavřel a nechal v klidu předkynout. Za tuto dobu těsto zdvojnásobilo svůj objem. Pak jsem těsto krátce přemíchal, přendal do pečné nádoby domácí pekárny (vyndal jsem hnětací hák) a nechal opět půl hodiny předkynout. Pak jsem nastavil program BAKE a dal pro jistotu delší čas, 60 minut (vypnout dříve můžu kdykoliv). Po půlhodině jsem nakukoval a nakonec jsem pekl 45 minut.
Výsledek je vidět na přiložené fotografii.
***
***
***
Na první pohled je vidět, že se liší od pšeničného chleba.
Vůně a chuť po kmínu. Mírně nakyslé chuti. Rozhodně jedlý jen tak bez ničeho, jen trochu posolit, nebo šmrncnout sádlem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *