Apartmány Pod Lesem, Rodvínov – recenze

Obec Rodvínov leží

v Jihočeském kraji v nadmořské výšce 490 m severovýchodně od historického města Jindřichův Hradec . V současné době je v obci více jak sto domů, ve kterých žije 594 obyvatel. Na návsi stojí dřevěná zvonička ze začátku 20. století. Malebné okolí obce svádí k procházkám a příjemnému pobytu na březích malých rybníků. V lesích plných hub a lesních plodů nacházejí lidé příjemný odpočinek. Tolik aspoň z úvodu oficiálních stránek obce.

Paní majitelka popisuje rekreační objekty takto: „Hledáte-li místo k odpočinku a relaxaci nabízíme vám možnost ubytování ve dvou sousedících objektech v obci Rodvínov, 4 km od Jindřichova Hradce. V nově postaveném bezbariérovém moderním domě se dvěmi jednotkami a v původním podkrovním apartmánu. Domy se nachází v klidné části obce a jsou od sebe vzdáleny cca 30 m. Nový apartmán „A“ mohou využít 2-4 hosté. Sousední apartmán „B“ poskytne ubytování 4-8 rekreantům a původní podkrovní apartmán je určen pro 4-8 osob. U každého z objektů je k dispozici příjemné venkovní posezení v pergole s grilem, úschovna kol a neomezené parkování. Nové bezbariérové apartmány byly vybudovány s velkou touhou udělat něco „jinak“. Vymanit se z dlouhé řady standardních rekreačních objektů, které sice nabídnou plnohodnotné ubytování, ale nijak zásadně člověka neosloví a hlavně nejsou pro „všechny“. Hlavním cílem této realizace bylo vyvořit trochu designový a hodně praktický prostor, který poskytne dočasný domov opravdu všem skupinám turistů. Přijeďte se přesvědčit, jak se to povedlo.“
Mi už tedy jen zbývá napsat naše subjektivní hodnocení, které se opírá a pětidenní pobyt v době Vánoc.
Plusy:
  1. Jsou luxusní, jak provedením, tak kvalitou odvedené řemeslné práce
  2. Prvotřídní je vybavení kvalitními „stroji“, jako myčka na nádobí (v úrovni očí), pračka, lednice, sporák se sklokeramickou deskou
  3. Vše je vestavné, tudíž zapuštěné a lícuje to s celou kuchyňskou linkou červené barvy
  4. Kuchyň je plně vybavena vším, co je k přípravě jídla, vaření a stolování potřeba
  5. Pod kuchyňskou linku se dá ve dvou místech zajíždět invalidním vozíkem, takže máte břicho až u pracovní desky a navíc je tam jedna vysouvací pracovní deska
  6. Jídelní stůl má vyřezané části na kolena a stehna
  7. Velká „placatá“ televize
  8. Rozmanité náladové osvětlení
  9. Dvě francouzská okna s terasami
  10. Na všech oknech žaluzije
  11. Podlahové topení plus krb na dřevo a v koupelně elektrické žebřiny
  12. V koupelně bezbariérový sprchový kout se sedačkou a madly a WC s madly
Mínusy:
  1. Designové umyvadlo v koupelně, které je hodně daleko od okraje desky
  2. Hodně vysoké postele s tvrdými ostrými dřevěnýni okraji
  3. V obývacím pokoji před televizí naopak velmi nízká rozkládací sedačka
Cena: za 5 nocí jsme zaplatili 5500 Kč.

Protur Palmeras Playa Aparthotel – recenze

Naše recenze se v mnohém rozchází od recenzí ostatních hostů, dokonce je někdy protichůdná nebo opačná.
Pokud se týká vlastního hotelu, jmenovitě jeho stavby, tak ta nás zprvu udivila, až jsme měli z uspořádání do tvaru písmene U určité obavy. Jedná se o tři sedmipatrové budovy, kdy jedna „nožička“ písmene vrhá na vnitřní prostor s bazénem stín při východu slunce a druhá při jeho západu.

Celý bazén byl naplno ozářen jen kolem poledne. To se nakonec ukázalo jako pozitivní, protože kdo chtěl, tak se mohl před slunečními paprsky skrývat a kdo chtěl tzv. „pálit slunko“, tak se za ním mohl s lehátkem stěhovat. Volných lehátek bylo kupodivu dost, přesto, že někteří si je „rezervovali“ osuškama někdy kolem půlnoci (zřejmě, když se vraceli z flámu, nebo po ukončení večerní animace). Na to, jak obrovskou celkovou kapacitu musí hotel mít, tak bazén byl docela malý. Přesto v něm nikdy nebyla „hlava na hlavě“, protože na některých lehátkách byly osušky celý den a nikdo na nich neležel. Tito lidé byli buď na pláži u moře,nebo na celodenních výletech po ostrově. Možná i proto byl dětský výskot, který může někomu vadit, celkem snesitelný.
Voda v bazénu rozhodně nebyla studená, jak udávají některé recenze. Navíc absolutně čistá, perzonál lovil pravidelně síťkou napadaná semínka z palem, kterých je tam požehnaně (koneckonců, odkud se vzal název hotelu, že).
Na lukusní až nadbytečné úrovni byly dimenzovány a vybaveny recepce, bar s místností pro odpočinek a relaxaci s velkým plátnem a dataprojektorem, takže muži si při probíhajícím mistrovství světa ve fotbale užívali své.
U bazénu byla ještě vířivka, která sice vířila, ale většinou v ní nikdo nebyl (také tvářit se ze zjevného důvodu blaženě před ostatními zraky, může být stydlivo).
Byli jsme ubytovaní ve speciálně upraveném pokoji pro tělesně postižené, který stoprocentně vyhovoval pro nechodící vozíčkáře, včetně madel u WC a ve sprše, kam byl bezbariérový přístup a sklopná pevná sedačka. Do konce se dalo přes malý práh vjet i na balkon a sledovat třeba večerní program. V prostorném pokoji dostatek místa s vysokými válendami a sedací soupravou s konferenčním stolkem. Dále lednička a na ní varná konvice a nádobí a suroviny na přípravu kávy a čaje. Také trezor neboli sejf.
Na ostrově je problém s pitnou vodou, která se musí dovážet z pevniny. Z kohoutku teče voda odsolená, kterou se nedoporučuje pít. Při snídani, obědě a večeři problém s obyčejnou vodou není, protože si ji načepujete u automatu. Stejně tak u dopoledního, odpoledního a večerního baru u bazánu. Trochu starosti mají ti, kteří pijí i v noci během spánku. Nosit si na pokoj malé plastové kelímky je nepraktické. Takže byli hosté, kteří si chodili kupovat balenou vodu do „supermerkado“ Spar. Při zaplaceném systému all-inclusive, je to přinejmenším s podivem. Řešili jsme to potom tak, že jsme požádali číšníka, aby nám „natankoval“ aqua con gas do našich velký PET lahví přímo z bomby.
A jsme už u zmiňované stravy systémem „vše v ceně“. Jídla bylo samozřejmě dost a nikdo hlady neumíral, spíš jde o pestrost a kvalitu. Zejménu u ovoce a zeleniny to bylo až trystní. V oblasti, která se pyšní zemědělskou produkcí i díky jedinečnému klimatu nám připadala rajčata, banány, melouny a jablka jako z našeho Kauflandu. Dobré byly třešně, jahody a ananas.
Hotel byl plný angličanů a viděl jsem jak jim vyhovuje ta jejich typická snídaně, volské oko, pražená slanina, párek a bílé fazole v tomatě a k tomu bageta nebo restovaný toustový chléb s máslem. Na závěr džem a croassant nebo müsli s mlékem nebo jogurtem. My jsem si pochutnali na typické ostrovní ensajmádě. Výborné byly smažené kalamáry, smažená cibule, květák, brokolice a artyčoky. Také krevety a zejména Paella. Vepřové stejky byly tak tvrdé, že nešly ani ukousnout natož pokousat a spolknout. Ryby byly sázkou do loterie, jednou jsem měl vynikající filet a podruhé jakousi páteř potaženou masem plným drobných kostí, které jsem nedokázal vyseparovat a vyplivoval jsem celá sousta.
U bazénu byl ještě denní bar,kde bylo dopoledne malé studené občerstvení a odpoledne obnčas i něco teplého. Jeho množství bylo jen doplňkové.
Podtrženo shrnuto, neodpovítalo to čtyřem hvězdičkám, ale spíš třem, maximálně tři a půl.
Slabá, až velmi slabá byla večerní i denní animace a program. Za celou dobu deseti dnů bylo snad třikrát v poledne před obědem půlhodinové cvičení ve vodě s předcvičováním. Večer zahráli pokaždé stejné tři písničky pro děti s pohybem a pak rozdali nejlepším diplomy. A pak už se hrálo Bingo. Během toho vystupovali nějací šumaři, kteří si pouštěli nahraný podklad a do toho zpívali, čili vlastně karaoke. Jen jedno vystoupení mělo nějakou úroveň a to bylo jejich flamengo. Někteří hosté tak hráli karty nebo jiné stolní deskové hry.
Pokud se týká oblasti Sa Coma, tak jsme viděli na Mallorce mnohem hezčí. Připadalo nám to, že tam dříve nebylo nic, ani žádná rybářská vesnice, ale jen divoké pobřeží, kam nastavěli developeři hotel na hotelu. Tento komplex neměl žádnou duši. Pláž byla čistá, udržovaná a střežená plavčíky. Na několika místech byly speciální stanoviště pro vozíčkáře, kde po písku vedly pltě až k vodě, kde byl malý přístřešek.