„Plivání“ do guláše

Proč nesmíme při dochucování jídla vracet vařečku nebo lžíci do pokrmu?


Protože je od slin.

A čemu to vadí?

Divíme se na druhý den, proč je ten guláš najednou tak řídký, když jsme ho včera měli hustý.
Všimli jste si jak profesionálové dávají vzorek na dezertní talířek a pak ho i se lžící odloží a při dalším ochutnávání si vezmou oboje čisté?
Není to proto, aby „ficka“ neměla dlouhou chvíli, nebo aby rychle naplnili myčku nádobí.
Ale:
Kdo za to může?
Lidská amyláza ze slin

Lidská amyláza ze slin.

Když se budete chtít dozvědět víc podívejte se SEM.

Ostré jako břitva

UPOZORNĚNÍ!

VAROVÁNÍ!

POZOR!


Neodolal jsem, moje mlsné chuťové buňky se vzepřely a poručily si, abych opět udělal něco, co jim dělá náramně dobře.
Jsou to zapečené špekáčky na černém pivě. Recept si můžete přečíst pod názvem ZAPEČENÝ GOTTHAJ, když kliknete na jeho odkaz.
Jsou tam i fotky a technologický postup.
Tentokrát jsem koupil tyto chilli papričky.
Z vyobrazené krabičky jsem použil jednu dlouhou červenou a jednu kulatou žlutou.

A proč to varování?

Protože, když jsem odstraňoval jadřince a vymýval tu červenou pod tekoucí studenou vodou, tak mě zarazilo, že mě štípaly oči a posléze i rty, aniž jsem se čehokoliv čímkoliv dotkl. Takže přenos vzduchem!

To bylo dopoledne.

V podvečer jsem jel autem a nepředloženě jsem si promnul pravé oko. No to jsem nezažil a možná ani vy ne. Musel jsem jet se zavřeným jedním okem. Manželka na mě ze zadního sedadla vyděšeně koukala a ptala se jestli vidím a jestli nechci aby řídíla. Odvětil jsem, že mám ještě zbylé tři oči. Levé oko a brýle.
Musel jsem tak jet přes celé sedlo, protože, když jsem to oko otevřel, tak to byla hrůza. A to jsem si předtím ruce několikrát myl a mýdlem!

Tak, tak.

A je z takového jídla dvojí potěšení. Poprvé, když ho jíte a podruhé, když …. – však víte kdy?
A na závěr.
Tentokrát musím udělat nepokrytou reklamu a pochválit Kaufland.

EMPANADAS

Dnes jsem dostal od kolegyně Niny tento recept.


Inspirovala nás k hovoru na toto téma malá svačinka, která nám byla nabídnuta v sále Břetislava Bakaly v Brně.
EMPANADAS
Těsto:
            500g hl. mouky
            15g droždí
            140g másla
            sůl
            150ml vody
            mouka na vál
vypracovat těsto, 30 min. nechat odpočívat
dál potřebujeme:
            vejce na potření
            pečící papír na plech
Náplň :
            1 velká cibule
            na špičku nože chilli
            600 g kuřecího masa – nakrájet na drobno
            440g sekaných rajčat (kečup..)
            sůl, pepř, olej na smažení
Olej rozehřát, přidat maso, restovat, přidat rajčata, koření, dusit – dokud se neodpaří tekutina Postup:
Těsto rozdělit na 12 – 16 částí. Každý kousek rozválet, doprostřed nanést náplň, přeložit okraje (jako šátečky) a důkladně okraje přimáčknout. Potřít vejcem, péct asi 35 min. při 180 stupních do zlatova.

Jak dělám vaječinku

Vaječina, míchaná vejce, neboli smaženice.

Může být různá. V podstatě je to vždy vaječný obsah, zpravidla z vajec slepičích, vyklepnutý do libovolné nádoby s tukem a umíchaný, takže to vlastně může být také ještě míchanice (neplést si prosím s vaječnou omeletou). A teď už jde jen o způsob a míru tepelné úpravy, toho zdrcnutí bílku a žloutku.

Já to mám rád takto:

Nejlépe domácí vepřové sádlo, a to hodně, na teflonovou pánev, aby se nic nelepilo na dno a zůstalo to pěkně separované. Sádlo na pánvi nechám hodně rozehřát (spolehlivá metoda je vložit do sádla dřevěnou vařečku a pozorovat, až z ní začnou utíkat bublinky – to je ten správný okamžik) a pak tam postupně beze spěchu vyklepáván jednotlivá vejce. Tak od dvou do dvanácti (víc by se do běžné pánve asi nevešlo), podle potřeby, hladu a počtu zájemců. Při tomto způsobu je čas vejce hned solit, protože je nechám dělat téměř jako volské oka. Pak je rozsekám na kousky zamíchám a nechám dosti usmažit. V hotové vaječině musí být v tomto případě vidět, jak bílky tak žloutky a musí plavat v tuku. K dokonalosti už pak chybí jen použít v začátku na kostičky nakrájený „turisťák“.
Manželka a děti mají rády úplně jiný typ, který vyžaduje úplně jiný technologický postup. „Adélko, dědeček ti dnes udělá na snídani dobrou vaječinku, takovou tu řiďoučkou“, řekla babička a dešla.

Takže jak na to.

Na hořák plynového sporáku dám drátěnou mřížku, kvůli rozložení plamenů, a hned pánev s nepřilnavým povrchem. Hned také pořádnou dávku pravého másla. Plameny nechám chvilku naplno. Do rozpouštějícího se másle hned přidám sůl, protože pak už není na to čas a solit až hotovou vaječinu, to není ono. Co nejrychleji opatrně vyklepnu všechna vejce, tak aby se žloutek nerozlil. Všimněte si, prosím, že oproti předchozímu způsobu se tentokrát, až do tohoto bodu, postupuje velmi rychle, takže musíme mít všechno připraveno pěkně po ruce vedle sporáku. Včetně solničky vytažené z kuchyňské linky – skříňky. Nezapomeňte! Vlastně možná i pepř, pokud ho budete používat. Ale pepřit můžeme až nakonec, nic se asi nestane. Teď uberu plyn na minimum. Pomalu, opatrně míchám a odděluji žloutky od bílků. Dávám velký pozor, abych nešťouchl do žloutku, aby se nerozlil. Když je veškerý bílek „zdrclý“, zůstanou na pánvi v té bílé hmotě červené kuličky žloutků. To je ta pravá chvíle, kdy do nich šprtnu, aby se rozlily. Míchám, míchám, ale už jen chvilku, jen, aby se směs lehce prohřála (předpokládám, že jsou vejce zdravá a není v nich salmonelozahovnoza :-D). Žloutky vlasně zůstanou tekuté. Ihned přendávám na talíře (bylo by ideální, aby byly předehřáté, ale jak to doma udělat). Na talířích vaječinka lehce dojde – dotáhne se.

A ještě jedna varianta.

S cibulí. A to tak, že opravdu hodně. Typoval bych tak na 4 vejce jedna velká cibule, možná i víc. Nechá se na sádle nebo másle zpěnit a pak se přidají rozšlehaná vejce. Do rozšlehaných vajec je možné přicvrnknout trochu mléka, nebo piva a tuto směs také hned posolit.

A ještě tzv. nastavovaná varianta.

Například dětskou krupičkou. Lehce, velmi krátce ji orestujeme na tuku. Restování je tepelná úprava, při níž se nativní – původní škroby upraví – modifikují a mají pak jiné vlastnosti, např mazovatí i za studena. Na čtyři vejce stačí kávová lžička. A když máme rozšlehaná vejce zředěná mlékem je výsledný produkt směsí bílkovin, tuků, sacharidů a vody, čili všech složek potravy. A není to taková cholesterolová bomba.

Za klasiku považuji vaječinu na špeku.

A když je čerstvý voňavý šnitlík, tak je to také bašta. Vzpomínám si, že se svého času v určitý den, jezdilo dělat vaječinu do přirody. Byl to nějaký svátek. Na Boží Hod (do vody skoč), nebo na Boží Tělo (do vody smělo)?
p.s. A čerstvý křupavý rohlík!!!

Ponedělní oběd

Takové obyčejné jídlo…

Smažený uzený bůček, bramborová kaše a jablečný kompot.
Základní a hlavní surovina

Vyhrál to před rizotem z uzeného masa.

Napřed ho někdo vyudil, pak jsme ho uvařili a studený nakrájeli na plátky a obalili v trojobalu.

Klasika.

Vařené brabory rozšlehané ponorným mixérem s máslem roztopeným v horkém mléce.

Kompot z jablíček z nevlastní zahrádky, kterým už končí jejich životnost…

UDĚLAL JSEM SI MŇAMKU

ZAPEČENÝ GOTTHAJ

Když kliknete na tento odkaz, zobrazí se vám stránka TOP receptů s dobrůtkou, kterou jsem si předevčírem udělal. Jím to zatím jenom já. Drahá polovička to opovržlivě odmítá. Je fakt, že každý z uzeniny zrovna nejásá nadšením a také je to ostré jako břitva.
My muži si na tom ale 100% pochutnáme. Opravdu jsem dlouho nic tak dobrého nejedl.
Fotky v původní velikosti ještě přidám do galerie a budete se na ně moci podívat ZDE.

Bramborový salát na sladko

Nedám si pokoj ani na Štědrý den.

To se totiž nedá.


Už jste někdy jedli smaženého kapra a k tomu sladký bramborový salát s majonézou?

Ne?

Tak si kupte v Kauflandu tyto brambory.

Nevím, buď je to nějaká sladká odrůda, nebo jsou to batáty, nebo po cestě v kamionu prošly mrazem.

Ze stejných brambor jsme udělali „buřtguláš“ a dopadl stejně.

Tvarůžky

Nevím, jestli seženete ty pravé olomoucké

(byly, nebo možná ještě jsou vlastně z Loštic), protože na trhu jsou i tvarůžky z německa. To

je ale jedno, ani jedny už nejsou to co bývaly. Přesto můžete vyzkoušet tyto recepty.

Zdaleka již tak „nezavání“, jak si to já pamatuji.