Glosy

Migranti nebo běženci?

Proč Ukrajinci ano a Syřané ne!

Migrant (osoba)

osoba, která se dobrovolně či nedobrovolně stěhuje do jiné země


zdroj: Otevřená encyklopedie Wikipedia

Pro pojem migrant a migrantka neexistuje v oblasti mezinárodního práva žádná universální definice, používá se ovšem jako označení zastřešující všechny osoby, které se přesouvají z jednoho místa na druhé a to bez ohledu na to, jaké je jejich právní postavení vůči hostitelské zemi, v níž se dočasně či trvale usazují.

  1. Osoby, které se nachází za hranicemi své rodné země, čili nepodléhají její právní ochraně a nacházejí se na území jiného státu,
  2. Osoby, které v hostitelské zemi nepožívají stejných práv, jako její občané, naturalizované osoby či osoby s mezinárodní ochranou,
  3. Osoby, na které se nevztahuje ochrana jejich práv na základě diplomatických či jiných dohod.

Rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem

V některých kontextech se může pojem migrant používat jako obecný výraz pro migrující osoby i pro uprchlíky, často pak ale dochází ke zmatení a záměně těchto pojmů. Migraci dělíme na dva typy: dobrovolnou migraci, která spočívá ve svobodném rozhodnutí přesunout se z jednoho místa na druhé, a nedobrovolnou (nucenou) migraci, kdy je migrant nucen opustit svou rodnou zemi na základě nedobrovolných důvodů (válka, politicky motivované pronásledování, humanitární katastrofy atd.) Za migranty a migrantky jsou v tomto případě považovány ty osoby, které se rozhodly do jiné země migrovat dobrovolně, tedy za účelem zlepšení kvality svého života, sloučení rodiny, vzdělání, práce a dalších podobných důvodů, nikoliv z důvodu přímého ohrožení na životě, tzn. že jim nic nebrání se bezpečně vrátit do své země původu.

Uprchlík je pojem, který se vztahuje k osobám zvlášť definovaným a chráněným mezinárodním právem, jelikož se ze své země původu migrují kvůli obavám z pronásledování (z náboženských, politických, rasových důvodů či z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám či menšinám) či válečnému konfliktu, které vážně narušily jejich život a uplatňování lidských práv v zemi původu. Jejich situace je často tak nebezpečná a nesnesitelná, že překročí státní hranice a hledají bezpečí v okolních zemích, čímž se stávají mezinárodně uznanými „uprchlíky“, kteří mohou žádat o mezinárodní ochranu. Status uprchlíka a žadatele o mezinárodní ochranu získávají právě proto, že na rozdíl od “běžných” migrantů a migrantek by byl jejich návrat domů příliš nebezpečný a jejich země původu jim nedokáže zajistit adekvátní ochranu, tudíž mají právo hledat bezpečné útočiště někde jinde, v souladu s tamějšími právními předpisy.

0
0

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *