p.f. 2010

Ať se všechna starost zruší,
ať zavládne pokoj v duši,
co bolelo ať se zhojí,
co těšilo ať se zdvojí.

Štěstí tomu, kdo ho nemá.
Lásku tomu, kdo je sám.
Zdraví všem, kdo nemocni jsou.
Něhu těm, co za krásou jdou.
Slepým sílu slunečních paprsků.
Opuštěným srdce, která pro ně budou bít.
A všem na Vánoce a v Novém roce pocit,
že je krásné žít.

Přeji Všem co nejpříjemnější a co nejšťastnější vstup do roku 2010. Ať Vám ten rok přinese jen a jen to nejlepší!!

Krásný celý nový rok, plný lásky a pohody.

Přeje všem svým návštěvníkům a čtenářům MirekČ

Vánočka z domácí pekárny

Předchozí dva naše pokusy o krásnou vánočku se trochu „splaskly“,

myslím co do výšky, po upečení a vytažení z trouby.
Je-li ale domácí vánočka poctivá (hodně tuku a cukru), tak to nikdy není žádný „mrakodrap“, ale spíš

„přízemní domek se sedlovou střechou“.
Nicméně vrtalo mi to hlavou, i zrodil se (jak už to někdy bývá), nápad.
Udělat vše klasicky, poctivě, ručně a pečení svěřit automatu. Takže jsme hotový upletený polotovar stočili do tvaru a vzhledu fotbalového míče a sevřeli mezi stěny formy domácí pekárny. Jen jsem vyndal vrtulku a formu pro jistotu vyložil pečným papírem. Pak už jsem jen nastavil program Jen pečení a nastavil čas. Jen tak mimochodem, střelil jsem 60 minut a strefil jsem se přesně (v klasické elektrické troubě by to bylo jen 35 minut).
Jak to dopadlo dokumentují nejlépe následující „snímánky“.

Po upečení a otevření pekárny

Výška vánočky ve formě

Po vytažení z formy

…a z boku.

Až ji ráno rozkrojím, tak přidám ještě „výcvak“ řezu

Tady je

A nakonec výřez

Mezisvátkové pečení

Poslední pokus o domácí pečení v pekárničce Panasonic se moc nepovedl.

Takže, jak jsem se odrazil, což bylo asi za hodinu, tak jsem zadělal na Francouzký chléb. Je

to jen mouka, voda, sůl, droždí a kousek másla.
Výsledek je zde.

Co do výšky chleba ve formě, jsem už měl lepší výsledky.

Největší „bubliny“ jsou vždy nahoře

Z boku je to pěkně vidět

To jsou póry

…a detail střídy

Celková doba pečení je 6 hodin

Zajímavé odkazy

Právě jsem přidal do menu na levé straně do Zajímavé odkazy avízo na staronové stránky o pekařině a penězích.

Svíčky z ostrova Fuerteventura

Plním slib, který jsem dal do Švédska

Obrázek moc kvalitní není. Je to oskenovaná fotka.
Pokud si tak matně vzpomínám, tak moc nadšení z mého fotografování nebyli. Je dokonce možné, že tam měli cedulku, která fotografování výslovně zakazovala. Asi měli obavu, že by jim někdo ukradl jejich patent. Když jsme se na stejné místo po několika letech vrátili, tak už tam ten stánek u pláže nebyl, nebo v něm bylo něco jiného. Svého času jsem tutéž výrobu nádherných svíček viděl v malinkém krámku v Šumperku.
Kdybych to chtěl stručně popsat, tak tam měli mnoho nádob, ve kterých měli vosky různých barev a ty nádoby stále udržovali teplé, ponořené do horké vody. Svíčky postupně máčeli do různých barev. Vždy mezi jednotlivými ponory je nechali zaschnout. Pak do těchto polotovarů vyrývali různé ornamenty a vzory a nakonec asi ponořili do průhledného vosku.

Adventní dílna

Moje holky strávily

hezké sobotní dopolende před první adventní nedělí výrobou „krásna“.
Středisko volného času DUHA pořádalo Adventní dílnu.

Tady je pár výtvorů.

Malování na sklo

Prý to není jednoduché

Třese se ruka

…a samozřejmě adventní věnec…

Pozor!

Jen na ozdobu!

Pod svíčkama chybí plechové ochranné misky!!!

Detail

Čím vším se zdobí

Jelení prdíky

Dostali jsme mikrotenové sáčky a v nich zmrzlé maso.

Prý je to zvěřina, děl dárce. Takže šup s ním do mražáku. Předevčírem manželka vytáhla jedno „balení“. Uvidíme co to bude, necháme se překvapit, řekla. Balíčky totiž nebyly popsané. Rozhodla se, že udělá svíčkovou. Takže, jedno kupované Halali, do pekáčku, na to flák masa a šup do trouby.
Teda, řeknu vám, vonělo to nádherně. Po celém bytě, a myslím, že i sousedi museli závidět. Když bylo maso měkoučké, a že bylo, tak se vyndá a výpek rozmixujeme, tak jak to je, ponorným mixérem. Pak už jen do smetany trochu mouky a povařit dvacet minut.

Moje žena má ke zvěřině zvláštní vztah.

Prase prý může. Je takové špinavé, chrochtavé a není jí tolik líto, že se muselo napřed zabít. Kdežto, když má jíst zvěřinu, tak si nepředstavuje prasečí chlívek, ale voňavý šumící nádherný, borový les. A neopomene mi připomenout, že přece parohy jsou nádherná ozdoba a jelen je ušlechtilé zvíře.
Nicméně včera si dala dvě porce a prý to zveřinou vůbec netáhlo, tak jako jindy. Stejně ale chodila po bytě a gestikulovala jako Dáša Veškrnová ve filmu Holky z porcelánu, a ptala se mě jestli si myslím, že je kráva, nebo gazela?

Jenže dnes ráno šla na záchod a strašně si stěžovala.

Nikdy prý, když tak zvaně „ujde“, tak jí to nesmrdí. Zato dnes prý!
„Smrdím, jak ten jelen v lese“

Motto dne

Jsou věci, které nezměním

Například sníh 15. října na této jabloni.

Ale jablíčka jsem obrat mohl.